Kam to až bude muset zajít ...

Při pročítání článků a poslouchání pořadů v televizi, které se zabývají „oslavami“ 70. výročí ukončení 2. světové války, mne napadá, kam až to bude muset zajít nebo co se bude muset stát, aby se lidé probudili a otevřeli oči.

Prý již 70 let žijeme v míru. Zdaleka mi 70 let není, ale vím, že to vůbec není pravda. Nejen ve světě, ale i v Evropě jsme zažili my nebo naši rodiče mnoho válečných konfliktů, při nichž bylo použito armády. Připomenu jen ty, na něž si teď vzpomenu – v 56 Maďarsko, Korea, Vietnam, Afghánistán, Falklandy, Egypt, v 68 Československo, Jugoslávie, Ukrajina.

A co se vlastně těmito vojenskými konflikty v dané zemi vyřešilo? Nic! Vůbec nic se nevyřešilo. Jen umírali obyčejní nevinní lidé, děti a staří, kteří žádnou válku nechtěli. Oni válku nepotřebovali. Jejich všední, každodenní starosti a problémy žádná válka nikdy nevyřešila. Jen jim mnoho starostí a strádání přinesla. Mnohým vzala i život.

Ano, jsou to politici. Parlamenty a vláda. Toto jsou však jen loutky ve službách kapitálu. Ve službách, chce se mi napsat v otroctví, peněz. V otroctví peněz, které mají ti, kteří potřebují něco, co má někdo jiný.

Asi by nám stačily prsty jedné ruky, abychom spočítali mrtvé politiky a ministry, kteří bojovali a padli ve všech novodobých válečných konfliktech. Všichni jsou dobře ukryti a říkají – my nic nemůžeme udělat, válku řídí generálové.

Proto znovu opakuji. Je nutno zrušit armády. A proč by Česká republika nemohla být první, kdo to udělá. Naše hnutí to má v programu – zrušit armádu.