Možná namítnete, proč o volbách. Vždyť je ještě dost času. A vy máte teď úplně jiné starosti a problémy.
Já to vidím malinko jinak. Ano, do voleb je sice ještě několik měsíců čas, ale právě nyní je ta pravá chvíle, je ten správný čas, provést malou revizi. Malou revizi svého dosavadního života. Co se vám podařilo splnit, co jste očekávali a nesplnilo se.
Zamyslete se. Zamyslete se srdcem – ne rozumem. Ano, chce to zastavit se, zklidnit se. Odsunout do pozadí myšlenky na hmotný svět. A poslouchat co vám řekne vaše srdce.
Aha, vy nemáte čas. A jsme u jádra pudla. Jak to, že nemáte 20 až 30 minut denně čas pro sebe, pro svoji budoucnost? Jak to, že nemáte půl hodiny čas pro svoji duši? Vaše duše je nemocná a potřebuje pomoc!
To, že vaše duše strádá cítíte tím, že jste nemocní. Že vás to nebo ono bolí, že se cítíte unaveni, že se cítíte vyčerpaní. Ano, u mnohých z vás je to už tak daleko, že bez prášků nejste schopni fungovat. Prášky to ale nevyřeší, jenom problém odsunou na pozdější dobu.
Je jedno jestli tomu věříte a nebo nevěříte. Prostě to tak je. Sami se o tom můžete přesvědčit. Můžete si to vyzkoušet. Jak? Tím, že se zastavíte, zklidníte a přestanete myslet na práci, na nezaplacené účty, na televizi, na internet apod. A v tomto klidu si počkáte na jiné myšlenky, na úplně jiné informace.
A najednou se vám třeba objeví kolega z práce. Člověk, kterého vůbec „nemusíte“ Přímo ho nesnášíte. Před pár měsíci jste se „do krve“ pohádali, protože vám odmítl udělat „malou službu“. Opět se vám před očima odvíjí ta scéna jako film. Ale vy najednou tu scénu vidíte úplně jinak. Dojde vám, pochopíte najednou, že kolega měl pravdu, byl v právu. To jen vy jste to nechtěli pochopit. Jednoduše jste tu „službu“ od něho požadovali, protože jste to VY potřebovali a on byl „povinen“ vám tu „službu“ udělat.
Teď hned ho požádejte o odpuštění. Promiň, omlouvám se. A odpusťte i sobě, že jste byli na kolegu zlí. Udělejte to opravdu upřímně, od srdce.
Život je krásný. Na druhý den přijdete do práce a kolega se na vás usměje a pozdraví vás. Najděte v sobě sílu a odvahu a to, co jste udělali včera večer při „rozjímání“, udělejte teď znovu ve skutečnosti. Omluvte se. Ale opravdově, od srdce. Bude to nádherný den.
Když takové „rozjímání“ budete dělat pravidelně, když si denně vyšetříte půl hodiny, zjistíte kolik nenávisti, zloby, závisti a hněvu, kolik nedorozumnění, přetvářky a falše se ve vašem životě nahromadilo. Odpouštějte a odpouštějte. A život bude čím dál krásnější a vám se velmi uleví. Budete volně a svobodně dýchat. Ta práce na sobě stojí opravdu za to.
A po určité době zjistíte, že už nechcete žít tak jak doposud. Zatoužíte po úplně jiném životě. Zatoužíte od základů změnit svůj život. Zatoužíte po svobodě, pravdě a lásce.
